More Devilish, please.

13. října 2010 v 9:47 | Gia |  Obrazárna
24

Znáte to? Máte neuvěřitelnou chuť na to si povídat. Hodiny a hodiny řešit pitominy a blbosti (ne, že bych snad někdy řešila něco jiného ..) dokud by vás z toho nerozbolela hlava. Zrovna jako já včera v osm hodin večer. Dokoulela jsem se unavená ze školy, ale ani trochu se mi nechtělo spát, přišla na mě neuvěřitelně kecavá nálada. Zapnu ICQ, ale nikdo nejeví zájem semnou komunikovat. Zapnu Facebook a tam zase všichni jen farmaří, krmí rybičky anebo už po sté změnili své vlastní jméno do takového patvaru, že v podstatě ani nevím, s kým mám tu čest. Asi si dokážete představit tu frustraci Dokonalá situace na to, abych sedla k dalšímu článku "o ničem" a vymluvila se alespoň takhle zprostředkovaně. Výhodou je určitě to, že se dřív nebo později unavím psaním a moje články proto nejsou ani z poloviny ukecané tak, jak jsem ve skutečnosti ukecaná já
Taky vám tak chybí? Ty photoshopem nezprzněné, upřímně nadšené obličejíky? Kluci, kteří na první pohled připomínali strašáky do zelí, ale při bližším ohledání jste se do nich naprosto zbláznili? Já se přiznám, mě občas ano. Vlastně mám pár oblíbených videí, které si minimálně jednou za týden pustím a vzpomínám. Na Devilish, potažmo na začátky Tokio Hotel. Hodně lidí by asi řeklo, že jejich hudba v té době nestála za nic. No, možná, že nestála, ale pro nás fanoušky je to doba přímo přelomová, kdy se z našich "ošklivých káčátek" (myšleno po hudební stránce, neb po té vizuální není nic krásnějšího než ti čtyři malí špunti ♥) začali klubat naprosto úchvatně dokonalé labutě. Řekla jsem to dost lyricky nebo se mám pokusit o další znemožnění sebe sama ? Ale já pevně věřím, že ti, kteří tomu mají rozumět, rozumí dobře.
Sem tam na mě přijde nálada, že bych se opravdu nejradši vrátila v čase. Jak ráda bych si zašla na nějaký jejich koncert z té doby. Tak třeba Schrei tour ... Přiznám se, že dneska když se s odstupem času dívám na tohle DVDéčko se u některých písniček zastydím. Zpětně je mi to pak vůči klukům líto (... jako by se to asi někdy mohli dozvědět, že? Ty moje myšlenkové pochody mě jednou zničí!). Nejde to nijak ovlivnit nebo násilím eliminovat, ale když tam slyším něco, co není úplně all right (... a přitom je to i tak vzhledem k jejich věku obdivuhodné), zčervenám až za ušima a mám chuť se zahrabat dvacet kilometrů pod zem, jak je mi Billa a kapely líto. Jsem normální? Do háje, vzdala bych se i oblíbené zmrzliny, kterou tu zrovna dlabu jen, abych tam tehdy mohla být! A proč jsem nebyla? Protože jsem blbá!
Tokio Hotel už jsem v té době samozřejmě poslouchala, ale zaprvé jsem neznala jedinou živou duši v mém věku (krom mého psa, jehož věk, když přepočtu na lidský, tak měl v té době zhruba 35 let), která by tuhle hudbu poslouchala a zadruhé bych si tam ve svých tehdy devatenácti  letech připadala jako totální pedofil. Ne tedy, že by tomu bylo o dva roky později na Zimmer tour v Ostravě jinak, ale tehdy to prostě nešlo překousnout a hlavně tady nebyl nikdo, kdo by mě chňapl za ruku a řekl: "Tak sakra, kašli na to, jedem!" Tohle mě bude trápit ještě hodně dlouho a myslím, že úplně vyčítat si to nepřestanu nikdy. Takže mi zbyla jen ta dokonalá videa, u kterých se vždycky totálně rozplývám nebo stydím, popřípadě prožívám oba pocity současně
Napadlo mě, že bych se mohla alespoň vás, kteří sem tam zabloudíte na můj blog zeptat, jestli jste na Schrei tour měli možnost být a pokud ano, jaké máte vzpomínky? Budu moc ráda, jestli se někdo takový najde a pořádně se o tom rozepíše. Zajímají mě všechny detaily A já si na jejich začátky zavzpomínám alespoň tady, jdete do toho semnou?


Nevím jak vy, ale já se prostě a jednoduše nemůžu zbavit té husí kůže, která mi při tomhle naskočí ... Prostě jen poslouchám a nejsem schopna dělat cokoliv jiného. Miluju tohle video a doopravdy nikdy mě nepřestane překvapovat, vždycky mi přinese něco nového. Co přesně mám na mysli? Fascinuje mě barva Billova hlasu, to jak "škrábe" (snad mě chápete) a dostane se vám až hluboko pod kůži, dokonalé! Vždycky zůstanu naprosto bez dechu, když tohle slyším.
NIKDY si nezvyknu na to, že teď kluci tak nějak upřednostňují anglické verze písniček před německými, protože právě jejich řeč, byla tou devízou, která je odlišovala od ostatních a nutila mě přemýšlet o tom, že Němčina sakra není jenom jazyk, který se hodí na to, aby po vás nějaký šašek směšně krákal z tribuny a pouštěl na vás děsy. Copak o ni doopravdy nevidí o jak moc příjdou, jestli nová deska bude ryze anglická? O jak moc přijdeme my fanoušci?
A pak mě u tohohle videa ještě pernamentně napadá to, jak sakra takovejhle malej fracek může být v tomhle věku tak zatraceně sexy! Provokatér , miluju tu ofinku! Ehm, popojedem nebo mě už vážně budete mít za totálního mimoňe


A pak tu z mé strany určitě patří tohle už skoro legendární video. Můžu si ho pouštět dvacetkrát, padesátkrát za den a nikdy mě to nepřestane bavit, nikdy se nestane, že bych se spolu s nimi nerozesmála jako pitomec, a to můžu mít sebevětší depku.
Miluju: Gustava, protože je tady neuvěřitelně roztomiloučký medvídek; Georga, protože sakra ty jeho vlasy alá "malá medúzka" nejde nemilovat; Billa, protože ten jeho chraplavý smích mi dělá všelijaké nemravné chutě a Toma, protože je to prostě Tom. Stačí mu slovo, dvě a všichni okolo umírají smíchy. A my taky ♥!

Takže teď už je to jen a jen na vás miláčkové

"Které video nebo fotku ze začátků Tokio Hotel máte nejradši a proč?"


25
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sabsa Sabsa | 13. října 2010 v 20:19 | Reagovat

To já o Schrei tour neměla ani ponětí, zato o Zimmer tour jo, ale já debil jsem tam nešla. Co naděláš no, už bohužel nic :/ Ale tak ráda bych viděla Billa v džínách... Prostě jen v džínách. Žádný oblečky :/
Já osobně si myslím, že celé Schrei CD je naprosto hrozné, ale můžu ho poslouchat hodiny a vzpomínat při tom, jak jsem si od rána do večera zpívala Rette Mich a rozprávěla o nich s holkama, které ten čas teď nazývají "TH éra"... :D a já chudinka samotná jsem zůstala :) Prostě i když ty písničky nemusím, stejně je miluju... Špatně se to vysvětluje, ale myslím, že to pochopíš :D
Koukla jsem na to první video a někdo pod něj napsal "Poor Gustav", s čímž absolutně souhlasím :D a myslím, že to bylo jedno z mých prvních videí, které jsem viděla. To druhé video bylo taky mezi mými prvními. "It's my life" :D já se u toho vždycky nehorázně řežu. Stejně je nekrásnější koupelnová část, kde sedí Tom na záchodě, Georg vykukuje ze sprcháče, Gustík něco klohní v kuchyni, cpe si na hlavu igelitový pytlík :D Na to bych mohla koukat pořád a nepřestala bych se nad nima rozplývat :)

Němčina sakra není jenom jazyk, který se hodí na to, aby po vás nějaký šašek směšně krákal z tribuny a pouštěl na vás děsy< :D:D:D paráda, tenhle článek mi strašně zvedl náladu, děkuju.

2 Gia Gia | 13. října 2010 v 20:34 | Reagovat

[1]: Jůů moje oblíbená návštěvnice je tu a dokonce si to rozmyslela a stále se drží svého původního nicku, jedno překvapení za druhým dneska :) Samozřejmě příjemné!
Eh, zrovna dneska mi Billovy oblečky nepřipomínej, zase jsem pouštěla "hrůzu" na jedné diskuzi ohledně jeho kožených nekožených věcí a to je hrůza, jak jsou některé fanynky vůči němu benevolentní a doslova pitomě slepé. Takže za mě doufám, že oblečky už na příští tour nebudou a dočkáme se něčeho z brusu nového. Říkám si třeba, že každej správnej rockej čas od času na koncertě ukáže holej zadek, tak co kdyby se Bill inspiroval a byl taky rebel? :o)))
S tím CD Schrei to vidím naprosto stejně, nemáme nějak propojené myšlenky? :o)) No s Zimmer jsem málem dopadla jako ty. Nikdo semnou nechtěl jet, tak jsem to chtěla vzdát, ale na konec jsem jela sama a udělala jsem dobře. Ve vlaku jsem sice přibrala dvě holčiny z Bohumína, ale celou tu atmosféru a to okolo jsem musela vstřebávat úplně sama. Bylo to zvláštní, ale i tak jsem hrozně ráda, že jsem tam mohla být, bylo to kouzelné :)
Poor Gustav, no to teda jo, viď? Bubík ani bubínek nedostal :o)) Jsou to holt naši miláčci, člověk, když tohle vidí odpustil by jim všechno :) (skoro všechno, protože momentálně mi fakt to Billovo pokrytectví ohledně kůží ze zvířat pije krev). Jsem ráda, že se ti zlepšila nálada, stejně jako mě, když tu vždycky vidím komentář od tebe. Škoda, že nemáš taky blog nebo tak, ráda bych tě poznala "face to face" :o)))

3 Majka Majka | Web | 13. října 2010 v 21:12 | Reagovat

Hmmm... Devilish a začátky TH... :-)
Já musím říct, že já se na fotky a videa z té doby koukám opravdu ráda, i když tam jsou kluci pro mě přece jen už docela dost mladí :DDD Takže spíš se tam rozplývám nad tím, jak jsou roztomilí, usmívám se nad nimi jak ten debílek (pardon za to slovo) a skoro mě to nutí šíšlat :D Ale na druhou stranu - zažít některý z jejich koncertů ze Schrei tour by se mi líbilo - a asi bych se tam i hezky ztratila mezi rodičema ostatních fanynek :D Bych tvrdila, že musím za dcerkou a drala bych se dopředu :)))
Ale spíš než tahle tour mě mnohem víc mrzí, že jsem nebyla na té další, v roce 2007 :( No jo... když vy jste mě v té době nikdo neupozornil, že se na tomhle světě vyskytuje takový zázrak, jako je TH! Vy jste teda! :D Já je znám až od léta 2008, takže jsem zažila jen tuhle humanoidní tour... a s lítostí doma koukám na DVDčko Zimmer... Ach jo :(

4 Gia Gia | Web | 13. října 2010 v 21:26 | Reagovat

[3]: Stejně to je pech, co? Když si vzpomenu, jak jsem si zoufala dávala po blozích inzeráty a hledala nějakou spřízněnou duši, která by se ke mě přidala. Škoda, že jsme se v té době neznaly, bylo by to bezva.

5 Sabsa Sabsa | 13. října 2010 v 21:59 | Reagovat

[2]: Já to četla, u Monicy, viď. :) Nojo, Bill je ulhanej až to bolí, ale já mu stejně vždycky všechno sežeru, pak odpustim... Někdy si říkám, že znát ho osobně, to musí bejt síla, když dokáže takhle lhát i když ví, že to všichni uvidí.
No tyjo, holej zadek, to by moh! :D A když už ne to, tak aspoň vytáhnout nějakou fanynku na podium... Kde je nějaká improvizace, sakra, to je teď na rampu, teď za Georgem, otočka, zazpívat Tomovi do ouška (i když to mi teda nevadí :D)... Jako mají to pěkně promyšlené, muselo to dát práce, ale dávám přednost něčemu trochu jinému. http://www.youtube.com/watch?v=_Ye8GLPUVsM <-- Bill by se měl inspirovat :)
Heleď blog mám, ale zatím se tam skví v plné kráse jen jeden článek, snad to tam někdy rozhýbu a pokud se tak stane, dám ti vědět :D:)

6 Gia Gia | Web | 13. října 2010 v 23:03 | Reagovat

[5]:Tak tenhle koncert U2 jsem viděla několikrát a máš pravdu, tomuhle se říká ta správná inspirace. Bože pro tu holku to musí být neuvěřitelný zážitek, představit si Bona takhle blízko ... uááá!
Když si to vztáhnu na TH, tak si vždycky vzpomenu na Zimmer tour. Fanouška sice na pódium bral, ale v České republice to stejně vynechal. Nevím, jestli se snad bál jazykové bariéry nebo čeho, ale bylo to pro mě obrovské zklamání :(
Co se Humanoid tour a jeho "nacvičenosti" týče, pro mě je to s odstupem času nuda. Jistě. Vidět to na živo je úžasné, ale co ti, kteří to neviděli? Všechno je stejné, jednotlivá města a koncerty od sebe nijak nepoznáte - ať už fotky nebo videa, všechno je to stále to samé. Vždycky u Zimmer tour jsem věděla, co přesně, na kterém koncertě měli kluci na sobě, Bill nás překvapoval outfity a vždycky tam bylo něco nového, něco navíc. Nové tričko, řetízek, účes, boty, cokoliv. To mi u Hamonoidu dost markantně chybí teda :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Nejkrásnější fantasmagorie ♥