The sinner in me 2

2. ledna 2011 v 10:44 | Gia |  The sinner in me
Sázka (aneb tvrdohlavá láska).

in-my-silence.blog.cz

~ TOM ~

S mírně povýšeným úšklebkem na rtech domaluji na okraj čtverečkovaného papíru poslední páté kolečko. Hrozně rád jsem vyhrával tyhle na první pohled nedůležité a malicherné souboje mezi mnou a Alexandrem, ruce se mi při posledním tahu třásly natolik, že jsem vedle úhledné čtveřice malých zelených koleček přimaloval jednu rozmazanou, nesouměrnou elipsu. Obkresloval jsem ji snad dvacetkrát kolem dokola a ještě pořád jsem se neodvážil pozvednout hlavu. Přesto mi nemohly uniknout jeho lehce svěšená ramena a přidušený povzdech.


Nechtěl jsem se, stejně jako už tolikrát v minulosti, setkat s tím podivně zklamaným, trochu vyčítavým pohledem. Pro všechny ostatní v našem okolí byl Alexandr nezpochybnitelná autorita, vzhlíželi k němu, a všichni chlapci se mu bez jediné výjimky chtěli podobat. Dokonce si podle něj nechávali u kadeřnice upravovat vlasy. Já jediný jsem mu nikdy neměl potřebu takhle okatě a lacině podlézat, a možná právě proto jsme byli odjakživa velice dobrými přáteli. Znal jsem jeho skutečnou povahu, která se skrývala až na samém dně všech těch smyšlených nánosů a masek, a právě tahle malá vítězství upevňovala mou vedoucí pozici ve vztahu mezi námi dvěma.

"Štveš mě, víš to?" Usměje se na mě konečně a neodpustí si jedno bolestivé kopnutí do holeně.
"Au!" Vyjeknu překvapeně a jeho oprýskaná dřevěná lavice povyskočí nahoru společně s mými koleny. Instinktivně se otočím zpátky ke katedře a moje oči omluvně zabloudí k třídní učitelce, kterou se mi dařilo až doteď úspěšně ignorovat.
"Výborně," zatleská ta stará paprika afektovaně, "když už i pan Weber zaregistroval mou marnou snahu představit vám nového spolužáka, myslím, že je vše na velmi dobré cestě." Třídou se ozve jednotné chichotání a já se pousměji společně s nimi.

"Vypadá docela dobře, co říkáš?" Dloubne do mě laškovně Milla a neodpustí si sdělit svůj postřeh natolik hlasitě, aby to bezpečně slyšel i Saša, který sedí za mnou. Neutrálně pohodím rameny, a konečně si všimnu vytáhlého, hubeného kluka s dlouhými černými vlasy, staženými do copu. Vypadal trochu vylekaně, sklíčeně. Učitelka mu až nezvykle velkoryse nabídla tři volná místa ve třídě a on si zcela strategicky vybral až to v úplně posledním koutku u okna. Znovu jsem si prohlédl jeho jemný, téměř až dívčí profil, který se zarputile zavrtával pohledem do čmáranic na desce lavice, které tam zanechali předešlí nájemníci.
"Není můj typ." Odpovím prostě, a opatrně se zhoupnu na rozvrzané židli dozadu tak daleko, až ucítím na konečcích vlasů Alexandrovy prsty. Jemně zatahají a já se musím sám pro sebe spokojeně pousmát.

Koutkem oka pozoruji Millin snědý obličej, který ozdobí vševědoucí grimasa, nesnášel jsem, když dělala tohle! Bylo to nanejvýš zvláštní, ale vždycky věděla víc než my, jako by měla nějaký tajný zdroj informací nebo byla připojená a odposlouchávala minimálně telefonní linku FBI.
"Na tuhle záhadu by tvůj pověstný šarm stejně neplatil." Modré oči mě šibalsky pozorují a snaží se probudit mou přirozenou zvědavost. Lasička jedna! Znala mě až příliš dobře, nebylo ani trochu jednoduché, předstírat před ní nezájem.
"Dokázal jsem nejednoho heteráka přesvědčit o tom, že mě miluje k zbláznění. Nezapomínej, že mluvíš s profesionálem. Vybral už jsem na tobě a na Sašovi pěkných pár stovek euro za ty vaše přihlouplé sázky, vždycky vyhrávám, a vás to ještě pořád nepřestalo bavit." Milla jen nepřítomně přikývne, ale ten zvláštní výraz z jejího obličeje nezmizí.

Alexandr docela tiše přemýšlel nad kamarádovou větou ohledně heterosexuálů a jejich převádění na druhý břeh. Jeho dlouhá, postupně sestříhaná ofina skryla červenající se tvář a rozněžnělý, skelný pohled.

ȸȹȸ

"Nesnáším tenhle blivajz, copak se to dá vůbec nazývat obědem?" Naštvaně zabořím opatlanou vidličku o něco hlouběji do tuhé hráškové kaše žlutošedé barvy.
"Hlad je svině." Zacituje Milla téměř poeticky a můj pohled společně s tím jejím zabloudí ke dveřím. Sněhurka přeci jenom nakonec přestala trucovat a dostala hlad. Společně s ním vejde do přeplněné jídelny také Saša, a mně nemůže uniknout nevraživé šťouchnutí, kterým se o Sněhurku vší silou otře. Něco mi uniklo? Tohle vůbec nevypadalo dobře. Ve chvíli, kdy si toho všimnou ostatní, dostane mnohem větší nakládačku než jen jedno otrávené jablko. Před Millou Alexandrovo chování pro jistotu nekomentuji a on se s kývnutím posadí na židli vedle mě.

"Padesátka od každého, jsi pro?" Zazubí se Milla a na předních zubech jí visí tmavě fialová slupka ze švestek v kompotu.
"Cože?" Hned mi sice nedochází, na co přesně naráží, ale když chvíli sleduji její pohled, který je ještě pořád přilepený na útlých zádech Sněhurky sedící o pár stolů dál, pochopím její úmysly velice rychle.
"Nebuď trapná, jasně jsem ti přece řekl, že s těmi tvými pitominami končím jednou provždy. Nevím, že jsem se jako ten největší pitomec vždycky nechal vyhecovat a přemluvit." Čekám, že přijde další rýpnutí, tentokrát od Saši, ale ten překvapivě mlčí, a dokonce mě podpoří němým přikývnutím a úsměvem. Co se to s ním v poslední době dělo? Byl dost divný.

"No vidíš a já myslela, že tři tácy, to je přesně tolik, kolik ti chybí na novou kytaru." Vykulím oči, div, že na Alexandra nepřevrhnu svůj netknutý kompot. Sakra, odkud tohle věděla? Naštvaně vyprsknu, ale úplně stejně rychle zkrotnu a začnu přemýšlet. Měla naprostou pravdu. Jak dlouho bych vlastně musel sousedům natírat ploty a prodávat v železářství, abych nastřádal takovou sumu a nešel přitom krást? Roky. Bohatí kamarádi nebyli vždycky tak úplně na škodu.
"Podmínky?" Vykoktám ze sebe rychle, skoro se musím ptát sám sebe, jestli jsem to skutečně řekl. Milla se vítězoslavně opře štíhlými lokty o stůl a velice dlouho si prohlíží své rudě nalakované nehty.
"Budeš se divit, ale stačí mi polibek. Musím tě totiž varovat, že náš krásný cizinec je tak trochu magor a jeho rodina patří mezi Jehovisty. Určitě bude mít posvěcené i trenky. Myslím, že docela tvrdě narazíš." Vyprskne smíchy a velice pozorně sleduje mou tvář, chudinka si nejspíš myslí, že mě naprosto odzbrojila. Konečně se nadechuji k odpovědi, když mě zastaví Alexandrova studená dlaň na mém zápěstí.
"Nemusíš to přece dělat."
Nerozumím tomu. Ještě před dvěma měsíci si nadšeně přihazoval na to, že toho šprta z vedlejší třídy za nic na světě nesbalím.
"Jak že se ta naše Sněhurka jmenuje?" Mrknu na Millu a ona si jen spokojeně promne dlaně.
"Bill, Bill Kaulitz."

Betaread: Janule
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Amálka Amálka | 2. ledna 2011 v 14:47 | Reagovat

:D :D :D...tak na tohle jsem zvědavá :D.

2 zuzana zuzana | 3. ledna 2011 v 23:52 | Reagovat

Prosím Ťa, Gia, povedz mi, že Billa nebudú šikanovať. Nejak na mňa padlo neblahé tušenie, že mu bude niekto fyzicky ubližovať, vykresľuješ ho tu veľmi citlivo a krehko a pravdu povediac, nemám násilie v poviedkach rada...
Inak, veľmi sa teším na to Tomovo stávkové balenie :-) Snehulienka musí predsa nakoniec mať svojho princa, tak to vždy bolo aj bude :-)

3 Gia Gia | Web | 4. ledna 2011 v 8:10 | Reagovat

[2]: Tak tuhle věc ti můžu svatosvatě slíbit :) Bude toho muset překonat hodně, ale násilí v povídkách nečtu a ani nepíšu, takže nemusíš mít o Sněhurku strach ... i když, kdo ví, uvidíme :D

4 Sajü Sajü | Web | 4. ledna 2011 v 23:02 | Reagovat

Tak, Giuš, konečně jsem se k tomu dostala a jsem z toho maximálně nadšená :-o Přijde mi to naprosto sladké!:D Sice bych už teď nenápadně prostřelila Alexe, ptž je do Toma na 100% zabouchnutý, ale jsem zvědavá, jak to s Billem a Tomem půjde dál. Mimochodem oslovení: "Sněhurka" je roztomilý. Jen se obávám toho, že ještě dlouho budu mít traumu z toho, až se to nějakým způsobem provalí před Billem, protože předpokládám, že se do Toma zamiluje?

Těším se neuvěřitelně na další díl ♥ Je to rozhodně víc než zajímavé téma :-*

5 Kattys Kattys | E-mail | 11. ledna 2011 v 22:08 | Reagovat

Tom Weber. Pětiminutový, naprosto nekontrolovatelný záchvat smíchu. Ale nemyslela jsem to nijak zle, prostě mě to příjmení nadchlo, automaticky jsem očekávala Trumpera a vida, on se na scéně objevil Weber. :-) A Sněhurka! Krásné jméno pro Billa! :-)
Tomovi spolužáci vypadají sympaticky, jen z Alexandra mám trošku strach, aby nám, chlapec, nedělal problémy. :-)

6 flixo flixo | E-mail | 13. února 2011 v 15:22 | Reagovat

nevydržela jsem. ;) musím si to přečíst, jen teda bude trochu záhul to číst společně s Probuzením, kde je Billís zase úplně z jinýho těsta, ale tohle...nadšená! pištím si tu radostí pro sebe. :D
zápletka se začíná pomalu rýsovat a já se neuvěřitelně těším na Tomovy balící taktiky, zmateného Billa z jehovistické rodiny (promiň tu otázku..ale ty s tím máš nějaké osobní zkušenosti?) a všechny jejich další kamarády/nekamarády. zatím mi tam každý svou rolí moc pasuje perfektně. :) taky čekám, že bude dělat Saša problémy (je to prostě jméno pro zákeřného ďáblíka :D), ale o to víc to bude zajímavé.

7 Gia Gia | Web | 13. února 2011 v 19:08 | Reagovat

[6]: Zdravím ztracenou ovečku ♥. Flixo byla moc zvědavá, tak zabloudila sem, co? :)
Jinak zkušenost s Jehovisty mám - kamarád ze základní školy v podobné rodině vyrůstal. Možná i tahle zkušenost částečně může za můj nynější negativní postoj k podobným společenstvím, protože, abych byla upřímná, ten kluk skutečně trpěl.
Děkuji za komentář, zlatko ♥.

8 flixo flixo | E-mail | 13. února 2011 v 21:21 | Reagovat

ztracená ovečka.. :D no je pravda že jsem se ztratila z toho viditelného twincest života, ale zůstala jsem stát lehce v pozadí a tiše sledovala, co je nového. :) a jen se neboj, vždycky jsem tak trochu slídila, copak dělají moje oblíbené autorky, jestli píšou a o čem píšou.. :D takže jsem si pochopitelně vyslídila i tebe. ;)
mrzí mě, že už se do toho nemůžu zase tak položit jako kdysi, mám toho tolik, že svůj tajný twincest život už nestíhám vést. :D taky se dlouho neobjevilo nic, co by mě k tomu trošku přitáhlo. až teď, když jsem našla tvou povídku, která mě očarovala. :) a neboj se Giuško, že by mě snad ti naši kluci boubelatí omrzeli (i když přiznávám, že jejich poslední cd jsem si stáhla fakt až včera :D), už jsem ti tu někde psala, že se mi dostali před čtyřmi roky pod kůži tak, že tam zůstanou na vždycky. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Nejkrásnější fantasmagorie ♥