Prosinec 2011

Čas letí.

31. prosince 2011 v 19:20 | Gia |  Labyrint

Ještě pořád jsem ten starý zarytý optimista.
A proto doufám, že rok 2012 bude rokem úspěšným.
Když se ohlédnu kolik kopanců mi uštědřil rok zvolna odcházející ..., nejspíš nebudu daleko od pravdy :)
Pro jistotu se však nechvástám příliš nahlas, neboť vždycky může být hůř.
Mám vás ráda a chci věřit tomu, že se tu budeme i nadále potkávat.
Děkuji za vaši podporu na mém blogu, za každý jednotlivý komentář a za čas,
který jste obtětovali mě - mým povídkám či jiným článkům.
.
Vaše Gia

Night, night.

17. prosince 2011 v 0:41 | Gia |  Labyrint

Býváte někdy smutní aniž by jste věděli proč?
Možná za to může zima, déšť a nebo snad to, že je pátek?
Kdo ví.
V pondělí ve čtyři ráno budu konečně doma a vůbec si tu chvíli nedokážu představit.
Znáte ten pocit?
Něco je tak hrozně blízko a vy se neuvěřitelně těšíte.
V hlavě se vám honí představy, scénáře.
A přesto nevíte, jestli je to to, co doopravdy chcete.

PS: Na tuhle písničku -> jsem dnes narazila na Alexově Twitteru. Jedná se o počin jeho dřívější kapely The Karelia, předělávku. Upřímně mě její původní autor ani trochu nezajímá. Krásně se to hodí do mé nynější nálady. Vyvolává to emoce a hladí . Prosím, Ježíšku, chtěla bych ho domů na hraní! Asi jsem se na stará kolena vážně zamilovala ^^.

So for once in my life
Let me get what I want
Lord knows, it would be the first time
Lord knows, it would be the first time.

Dobrou noc.

My best friend - 2/2

11. prosince 2011 v 22:35 | Gia |  Jednodílné povídky
Dělal jsem to, co vždycky. Předstíral jsem, že to přece nemusí vůbec nic znamenat, pečlivě jsem ignoroval jeho lehce zvrácenou hlavu a odhalený ohryzek. To, jak se mu oči pomalu ale jistě zatahovaly touhou.

"Hrozně rád bych viděl, jak vypadáš, když se uděláš."

Vůbec nic jsem na to neřekl. Snad jsem jen vykulil oči a možná taky otevřel pusu. Změkla mi kolena.

"Taky jsem myslel ... nnnh ... představoval jsem si, jak tě vezmu opatrně do pusy, jak asi chutnáš. Jak bys zněl, až se uděláš. A myslel jsem na to," hlasitě oddechoval, "jak se tě dotýkám, jak líbám tvoje plná ústa, každý kousek tvého těla, bradavky - bože, určitě jsou citlivé, … kouřil bych tě tak dlouho až bys kňučel a prosil o víc … každý centimetr, i kdybych se měl udusit, jen abych tě mohl slyšet … slyšet …"

Přál jsem se otočit a prostě jen utéct pryč. Ale zároveň jsem nemohl spustit oči z jeho ruky létající nahoru a dolů, teď už v tom správném uspokojivém tempu. Druhou rukou si stiskl šourek a já měl co dělat, abych nezasténal společně s ním.

Co když někdo přijde? Paul nebo Bob?

My best friend - 1/2

11. prosince 2011 v 21:46 | Gia |  Jednodílné povídky
Povídky píšu, když mám "depresi". A proto vězte, pokud se tu čas od času nějaká povídka či další díl pokračování objeví, ano, můj život je pořád na hovno. A nejspíš ještě hodně dlouho bude. Je to i důvod toho, proč nepřibývají další články na téma mých zážitků z Anglie, schopna je budu napsat až budu daleko od toho všeho ... s chladnou hlavou a odstupem. Málokdy svou povídku někomu věnuji a ono, ne, že by o to snad někdo stál (oh ano, mé normálně nulové sebevědomí je právě teď asi tak na mínus stovce, proto ta sebelítost), ale ta dnešní bude ona jedna vyjímka, která potvrzuje pravidlo.

Nejedná se o twincest ani povídku s Tokio Hotel nijak spojenou, snad, že jsem si potřebovala na malou chvíli vyčistit hlavu, odprostit se od SIM, abych se mohla znovu a lépe vrátit. Povídka je věnována páru, který jsem docela nedávno zmiňovala ve svém článku o Franz Ferdinand - tedy Alex Kapranos/Nick McCarthy a kdo ví, možná je v České republice vůbec první svého druhu. Takže pokud vás daná dvojice neoslovuje (a po pravdě nevěřím, že někoho z pravidelně komentujících ano) pak ji buď přejděte a nebo ji čtěte jako tvorbu na hlavní dvojici zcela nezávislou.

Ráda bych ji věnovala slečně A., která mě k jejímu sepsání vlastně i nevědomky nasměrovala. Patrně za tím byla jedna z našich nikdy nekončících debat na téma toho, ... že ať už je to s nimi jakkoliv, ano ... chemie mezi nimi pracuje dokonale. Konkrétně šlo pak o toto video Jaqueline, které spustilo akci a rovněž reakci. Pominuli to, že Alex se svým knírkem vypadá jako ztělesněná pornohvězda 70. let (a ano ... já a slečna A. ho zbožňujeme i tak) ...vážně jsem čekala, že ho Nick políbí ♥. Snažila jsem se o cosi jako reálnost ... toho nereálného máte v SIM až až ..., ale i tak jsem během psaní mohla vidět, že opět sklouzávám a zabřehávám do vyjetých a špatných kolejí. Čili je možné, že na povídce na konec není reálného vůbec nic.

K osobě, jíž je povídka věnována. Chtěla bych ti poděkovat, že jsi nebyla lhostejná a právě ty máš snad největší podíl na tom, že jsem tu těch pět měsíců přežila. Kdybys měla normální kamarádku ... nejspíš by ti koupila kytku nebo čokoládu, umět malovat .... Jenže ty máš mě ... tu, co ti věnuje oplzlou povídku a doufá, že až si ji zítra přečteš, bude se ti líbit. Už proto, že sis přála, abych se neměnila. Neměním.

Mám tě ráda a děkuji. A příští léto je naše a taky jejich!

PS: Povídka neprošla kontrolou pravopisu, ale jak já ráda říkám ... inteligentní člověk hrubku zaregistruje a s úsměvem na rtech ji mine. Jen "lopata" se vždycky musí ozvat. Blog. cz mi ji nedovolil nacpat do jednoho článku, proto je rozdělana ve dva. V hlavě se mi honí pokračování ... třeba někdy bude.

Vaše Gia ♥.

My best friend


You dont know
I sing these songs,
About you,
You dont know the Pseudonyms,
I assume
You dont know the Pseudonyms,
I assume,
For you.


>-|-|-°> spam!

7. prosince 2011 v 12:38 | Gia |  Obrazárna

Alexander Paul Kapranos Huntley [dle mého neskromného názoru vůbec nejkrásnější jméno ^^ ... což jste si patrně díky SIM všimli :)]
20. března 1972 [rybička - což se k jeho příjmení náramně hodí a navíc 39 let stará. Nevím, jak to dělá, ale vypadá, jako by byl ještě pod zákonem^^]
Maminka Anglička, tatínek Řek [k prostřednímu jménu Paul jeho maminku inspirovala její láska Paul McCartney a Alex obdiv k "Broukům" podědil]
Velmi silná alergie na ořechy
V levé kapsy nosí inhalátor (astma) [vážně je to "jen" inhalátor ... jak já byla zklamaná, když jsem na to přišla ^^ - V té pravé má zapalovač]
Jeho oblečení není tak úplně jeho [věc, která mě na FF neskutečně baví. Kluci z kapely si rádi půjčují oblečení, takže pokud máte takový divný pocit, že tohle Alexovo tričko už jste někde viděli a on ho rozhodně nenosil ... máte pravdu :) Cvoci ♥.]
Má rád vodku a Rachmaninova [konečně někdo, kdo má podobnou úchylku směr Rusko!]
Má v puse abnormální množství zubů [a má jeden z nejkrásnějších úsměvů, jaké jsem kdy viděla]
Rád papá a je gurmán [nevypadá na to, že? Dokonce napsal knihu o tom jak se "propapal" FF tour, co mu šmakovalo a co ne]

Jo, já vím. Není to Bill ani Tom. A je mi to jedno :) Rachitický Skot s těmi nejzvláštnějšími tanečními pohyby a sexy patkou? Jo! A představte si, ono to funguje ^^ ♥.

MILUJU ty jeho žilnaté ruce ... ugh!

Thank you, saint Nicholas!

6. prosince 2011 v 12:56 | Gia |  Labyrint
Vždyť já vím. Měla bych psát povídky, pracovat na věcech do školy a nebo dohánět svůj obrovský spánkový deficit. Jenže. Jenže mám "kecavou", žádný Čech široko daleko, tak jsem si řekla ... když už jsem ten blog jednou založila ... však on to snese, snesl už větší hrůzu :).

TAKŽE

Angličani Mikuláše neslaví. A i když moje rodinka není ryze anglická a nějaké ty čokoládky jsem dostala, Mikuláš si nejspíš řekl, že to není dost a asi jsem vážně byla celý tenhle rok nadmíru hodná. Přemýšlíte, co se tak asi mohlo stát? Úplná maličkost, ale vážně, když jsem to včera objevila na své zdi na Facebooku, rozbrečela jsem se, ječela jak puberťačka a srdce mi tlouklo tak, že si chudák Christiana myslela, že se o její bláznivou aupair pokouší infarkt :). Někteří z vás to vědí, jiní ne. Kromě Tokio Hotel mám druhou (a snad i první) hudební lásku ... kapelu Franz Ferdinand. Nedělám si iluzi, že se mezi vámi najde někdo, kdo by je aktivně poslouchal a sledoval, možná, že jejich hudbu ani neznáte. Ale já tenhle článek prostě a jednoduše napsat musela. Bublá to ve mě a chce to ven :).

Oficiální datum je protazím jen jedno, a to pro Španělsko, ale Alex Kapranos (frontman kapely) na svém Twitteru jasně odkázal na to, že bude nová deska a v létě pojedou evropskou tour. Ještě pořád jsem realistka a vím, že ČR nejspíš minou velkým obloukem, ale takové Polsko či Německo jistě ne! Nemyslela jsem si, že by něco mohlo předčít pocity, které jsem měla před koncerty Tokio Hotel, ale asi tuhle teorii budu nucena přehodnotit. Jako by mi bylo znovu patnáct :).

Franz Ferdinand není hudba pro každého, myslím, že se řadí mezi typické představitelé britské hudební scény, které buď nesnášíte nebo milujete. Nic moc mezi tím. Už jen proto, že některé texty jsou pro některé možná příliš na to, aby nad nimi přemýšleli. Jo jasně, Homérovu Odysseu brali možná někdy ve škole, ale to je asi tak vše. Na kterou stranu se klaním já je vám asi jasné, pro mě jsou kapela, která absolutně nekopíruje nikoho a nic, vykročili svým směrem, jejich hudba je pro mě jako závan něčeho naprosto nového ... něco, co i mě samotnou nutí posouvat vlastní hranice, zlepšovat se a tvořit něco ... na co můžu být jednou pyšná.

Snad proto, že kolem nich není ani z poloviny takový humbuk a šílenství jako u Tokio Hotel, snad i proto se teď cítím tak dobře (zní to divně, já vím). Jsou to prostě normální kluci a navíc s normálními fanoušky, kteří spolu dokáží normálně komunikovat, bez vztahovačnosti, sobeckosti a zášti. Neříkám, že jsem takové mezi fanoušky Tokio Hotel nenašla - mí čtenáři jsou toho jasným důkazem, ale myslím, že právě oni ví, co přesně tím myslím :) Za všechno mluví video, které jedna fanynka vložila na Youtube, kdy po koncertě frontmana požádala o laskavost - jestli by mohl zatelefenovat její kamarádce, která na koncert nemohla přijít. No a on nejen že to udělal ... navíc to nebylo jen "hi" a "bye", ale ještě si s ní docela kamarádky pokecal. Asi je to hloupost, ale přesně tyhle maličkosti ze mě dělají větší a větší fanynku, protože přesto, že jsou talentovaní, vyhráli řadu cen a desek prodali nepočítaně ... a mohli by mít nosy nahoru, zůstávají lidští a milí :) Celé se to posunulo až do fáze, kdy přemýšlím o založení oficiálních fan stránek Franz Ferdinand, ale vše je prozatím ve fázi úvah a plánu ... kdo ví?

Takže se vám omlouvám, ale ano, čas od času se v Obrazárně nebo Labyrintu objeví článek či obrázek na téma téhle hudební skupiny, snad to přežijete - vy, kteří zde hledáte jen povídky a nic jiného :)

Čas na ochutnávku ^^.

Zmiňovaný Odysseus v římské mytologii pak známý jako Ulysses či Ulixes.

Tohle akustické vystoupení naprosto zbožňuju. Alex a Nick zkrátka umí ♥.

Tahle verze už akustická rozhodně není, za to mě vždycky nakopne tím správným směrem. Pozitivním :)

Touhle písničkou jsem se s kluky seznámila. Tímto děkuji slečně A.
Něco čemu se říká "nízkorozpočtový videoklip" a přesto na něho koukám pořád dokola :D
Ne, vážně si nedokážu představit, že by TH natočili něco takového :).

Tímto končím, protože bych tu byla schopna vkládat odkazy do zítra a co pak? :D
Určitě o klucích neslyšíte naposledy, dlouho předlouho nebyl žádný spamovací článek s obrázky ♥.
Takže pokud to není zrovna váš cup of tea ... abych se vyjádřila textem jedné z písniček FF ...
"You better run, honey!"
:D


Vaše Gia ♥.
Nejkrásnější fantasmagorie ♥