Doma je doma.

1. ledna 2012 v 21:24 | Gia |  Labyrint

Tak nějak se to přece říká nebo snad ne? Tušila jsem, že návrat nebude jednoduchý, ale jak člověka dokáže rozhodit pouhopouhých pět měsíců jsem skutečně netušila. Od svého příjezdu jsem se pořádně nevyspala. Trpím příšernou migrénou, nevysvětlitelnou únavou a máchám se v depresích z toho, že vážím vůbec nejvíc, co jsem kdy vážila a nekonečný pláč a hysterie překvapivě nepomáhají. Nevím, kde přesně hledat příčinu, snad až na poslední položku, ze které velice ráda obviním anglické stravování, kdy jsme jedli jen dvakrát denně a tělo si tak zoufale ukládalo všechno k čemu byť jen z dálky "přičichlo". Radši se na tohle téma nebudu ani rozepisovat, protože sedím docela blízko okna a brečet už možná nemám co. Připadám si hnusná, tlustá a k ničemu. Nevím, kdy tenhle stav přejde, ale snad to bude brzy. Nerada bych, aby mě moje negativní zkušenosti v Anglii ovlivnily víc než jsem ochotná připustit. Chci si pamatovat to hezké.

A právě proto, že doma je doma jsem se jen víc utvrdila v tom, že takhle dál žít nemůžu a především nechci. Nevím, co přesně je v mém vztahu k matce špatně, kde přesně začal ten přerod a dostaly jsme se až do fáze, kdy spolu nemůžeme klidně promluvit, kdy každá třetí věta začíná zvýšeným hlasem a končí nerespektujícím okřikováním. Stalo se toho mezi námi na jeden lidský život možná až příliš. Kdo ji alespoň trochu zná, radí, abych utekla. Ale kam přesně a před čím? Dřív jsem to brala jako něco nemyslitelného, protože matka je přeci matka, i kdyby krkavčí. Změnila jsem názor. Konečně. Třeba ošklivá a tlustá, ale do nekonečně ubýjet se nenechám. Chci být sama sebou, tou, co bojuje za práva žížal a nestydí se na veřejnosti smát tak až chrochtá. Nechci být tím, koho ze mě dělá ona. Nechci být jí samotnou.

Před pár dny jsme měly návštěvu - její blízkou kamarádku, dost možná jedinou, která je ochotna trpět její složitou osobnost. A došlo na rozhovor o budoucnosti - totiž té mé. Shrnula ji jedinou větou. Zůstanu sama a odkopnutá a ještě se budu v životě divit. Byla jsem statečná a nebrečela jsem. Tentokrát ne. Protože přes veškeré urážky, kterých byla schopna jsem pochopila, že popisuje svůj vlastní život a své vlastní chyby. Možná by byla ráda, abych skončila stejně, aby si ona mohla dokázat, že není jediná, která si podělala život, aby mohla ukazovat prstem a přidat vítězoslavné já ti to říkala.

Zkušený psycholog by se v nás nejspíš dokázal hrabat dlouhé hodiny a já si konečně přiznala, že ho po letech strávených s nevlastním otcem, a želbohu i s ní nejspíš skutečně budu potřebovat. V opačném případě mě to okno nemine. Já se v lidském nitru nevyznám, často se nevyznám ani sama v sobě. Vím ale, že na tohle už zkrátka nemám. Energii, ochotu, sílu, čas ... říkejte tomu, jak chcete. Nevím ani, jestli je můj přítel skutečně připravený udělat tenhle radikální krok společně semnou, ale já už prostě čekat nemůžu. Ne, pokud si chci zachovat, alespoň střípky sebe sama a vlastního duševního zdraví. Vím, že neuteču nadobro a ani nechci. Pořád je to matka, jediná, kterou mám a přese všechno - to špatné, ji mám ráda ... svým vlastním způsobem. Ale chci žít, dýchat tak, aby mě nikdo nestahoval až na dno a denodenně neškrtil.

A jestli jednou skutečně skončím sama a odkopnutá? Bude mě hřát vzpomínka na to, že jsem ve svém životě měla někoho, kdo mě doopravdy miloval a ani ona - její zášť nad tím, že já jsem narozdíl od ní šťastná, to nedokázala zlomit. Nikdy v životě nebudu druhého člověka psychicky ničit jen proto, že mi vlastní cesta nevyšla ... protože každý má právo na vlastní chyby a omyly. A je to k smíchu, ale čím víc se ona snaží ... je lstivější a vulgárnější, tím víc jsme si s partnerem blíž. A za nás za oba doufám, že moje letošní novoroční předsevzetí nezůstane jen myšlenkou nebo snem. Stále totiž věřím, že se některé sny plní jen nevím, jestli i ty moje.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kattys Kattys | Web | 1. ledna 2012 v 21:55 | Reagovat

GIO!!!! Já jsem ta poslední, která by ti mohla radit, nikdy to nedělám a sama nesnáším, když mě někdo, byť v dobré víře, poučuje, ale teď udělám výjimku.
Prostě na nic nečekej, seber se a zmiz!!! Nebo se z toho fakt zblázníš!

2 flixo flixo | E-mail | 2. ledna 2012 v 0:38 | Reagovat

vím, že jsi tohle nepsala proto, abychom tě utěšovali nebo ti radili, protože jen ty můžeš svůj život a sebe změnit a jen ty se můžeš rozhodnout kudy se vydat. to víš.
já jen doufám, že se nenecháš zlomit. jsi silnější, než si myslíš.
..možná je prostě na čase, abys těm třem slovům "doma je doma" dodala vlastní význam. lepší.

3 zuzana zuzana | 2. ledna 2012 v 13:50 | Reagovat

Veľmi ľahko sa radí druhému. Veľmi ťažké je ale nájsť silu spraviť to, čo nám druhí radia a čo vieme, že je pre nás tá správna cesta. Ty už vieš, čo chceš, len sa rozhúpavaš, aby si konečne spravila ten prvý krok. Očividne Ti Anglicko a následný návrat domov pomohlo... Držím Ti päste, aby sa Vám to podarilo :)

Ohľadom toho ako vyzeráš... Ja Ťa nepoznám, neviem, akú máš postavu. Ale videla som Tvoju fotku a si PEKNÉ dievča. Ak nemáš postavu ako Kate Moss, to je len dobre, lebo také špáratko do zubov sa nepáči každému. Kedysi si rada športovala, tak sa do toho pusti znova a budeme si vymieňať dojmy so zhodených kíl, ok? :D "Aj veľká riť vie očariť" hovorila nám trénerka v posilovni :D

4 Gia Gia | 3. ledna 2012 v 10:08 | Reagovat

Velmi pěkně vám, děvčata, děkuji za komentáře. Ač to tak mnohdy nevypadá, všechny vaše písmenka si najdou svého adresáta, čtu je ne jednou a přemýšlím. A není tomu ani v tomto případě jinak. Je to jako v té pitomé reklamě na bonboniéru, ale já jsem opravdu vděčná a děkuji, že se s vámi mohu alespoň takto "internetově" stále držet v kontaktu ♥.
[3]: Nebudeš tomu věřit, ale nakopla si mě a začala jsem znovu přemýšlet trochu racionálněji a především "zdravější" cestou. Víš, Zuzi, já si s tou myšlenkou  "začít znovu od nuly" pohrávám posledních pár dnů, jen jsem tak demotivovaná, že to půjde těžce. Ale máš pravdu, všechno je to jen a jen v hlavě.  Děkuji!

5 zuzana zuzana | 3. ledna 2012 v 19:10 | Reagovat

neviem, ako som Ti pomohla, ale prosím, rado sa stalo! :) Opatruj sa :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Nejkrásnější fantasmagorie ♥